AI používá 88 % firem. Jen malá část z ní ale dělá konkurenční výhodu

Umělá inteligence už není téma jen pro technologické nadšence nebo inovační týmy. Ve firmách se stává běžnou součástí práce. Podle výzkumu The state of AI in 2025 dnes 88 % respondentů uvádí, že jejich organizace pravidelně využívá AI alespoň v jedné firemní oblasti. Generativní AI používá 79 % organizací.

Za těmito čísly se skrývá důležitý detail: většina firem sice AI používá, ale zatím ji nedokáže naplno zapojit do svého fungování. Jinými slovy, AI už ve firmách je, málokdy je však efektivně zapojená do hlavních procesů a spíše zůstává v oblasti testování.

Zhruba dvě třetiny organizací jsou stále ve fázi experimentování nebo pilotních projektů. Část firem zkouší první použití, část testuje konkrétní scénáře, ale jen menšina už AI skutečně škáluje napříč organizací. A pouze 7 % firem má podle výzkumu AI plně nasazenou a integrovanou v celé organizaci.

Z poradenského pohledu je to zásadní zpráva: konkurenční výhoda dnes nevzniká tím, že firma „má AI“. Rozdíl začíná tehdy, když firma AI efektivně zapojí do hlavních procesů měřitelným způsobem.

AI agenti: zájem je velký, nasazení však opatrné

Mezi témata výzkumu patří AI agenti, tedy systémy, které kromě odpovědi na dotaz dokážou samostatně plánovat a provádět víc kroků. Mohou pomáhat v IT podpoře, zpracovávat interní znalosti, připravovat podklady nebo asistovat při složitějších firemních úlohách.

Zájem o ně je velký, což je vidět i z výzkumu: 62 % respondentů říká, že jejich organizace s AI agenty alespoň experimentuje, a 23 % už je někde ve firmě škáluje. Přesto nejde o plošně rozšířenou praxi. V žádné jednotlivé firemní funkci nepřesahuje podíl organizací, které AI agenty škálují, 10 %.

Nejčastěji se agenti objevují v IT a knowledge managementu. Právě tam se vyskytuje mnoho opakovaných dotazů, práce s dokumentací, interními znalostmi a servisními požadavky. AI agenti mají vysoký potenciál, který lze ale plně využít pouze tehdy, když jsou nasazeni na správné úkoly a mají přístup k relevantním datům.

AI už přináší výsledky, ale často jen v jednotlivých oblastech

Výzkum ukazuje, že firmy už z AI získávají konkrétní přínosy. Nejčastěji jde o úspory nákladů v oblastech jako software engineering, výroba a IT. V těchto funkcích více než polovina respondentů, kteří AI používají, uvádí pokles nákladů díky využití AI.

Na straně výnosů se největší přínosy objevují v marketingu a prodeji, strategii a corporate finance a ve vývoji produktů a služeb. V marketingu a prodeji uvádí 67 % respondentů využívajících AI růst výnosů spojený s touto technologií.

Zároveň ale výzkum ukazuje i střízlivější stránku. Pouze 39 % respondentů připisuje AI měřitelný dopad na EBIT celé organizace, a u většiny z nich nepřesahuje 5 %. To znamená, že AI často funguje na úrovni týmů a projektů, ale její dopad se zatím jen omezeně propisuje do celofiremních výsledků.

Nejlepší firmy nepoužívají AI jen k úsporám

Výzkum se zvlášť dívá na skupinu takzvaných AI high performers. Jde o organizace, které efektivnímu využití AI připisují více než 5% nárůst EBIT. Tvoří přibližně 6 % zkoumaných organizací.

Většina firem si od AI slibuje hlavně efektivitu, automatizaci, rychlejší práci a úsporu nákladů. Jenže nejúspěšnější organizace zde nekončí a AI vnímají také jako nástroj pro růst a inovace.

U high performerů uvádí 82 % respondentů růst jako jeden z cílů AI aktivit a 79 % uvádí inovace.

Pokud AI používáme jen k tomu, abychom dělali totéž levněji, část jejího potenciálu zůstane nevyužitá. Větší přínos vzniká tam, kde se firma ptá jinak:

Jak může AI zrychlit vývoj nových produktů, otevřít nové business lines, nebo zlepšit rozhodování managementu?

Hodnotu nedělá nástroj, dělá ji změna workflow

Jedno z nejdůležitějších zjištění výzkumu se týká workflow. Organizace s největším přínosem z AI mnohem častěji zásadně transformují své pracovní procesy.

Konkrétně 55 % AI high performerů uvádí, že při nasazení AI fundamentálně redesignovali workflows. U ostatních organizací je to jen 20 %.

Bez změny workflow zůstává AI kosmetickým doplňkem.

Firmy, které chtějí z AI vytěžit víc, musí řešit i méně viditelné věci: kdo je odpovědný za výstup, kdy do procesu vstupuje člověk, jak probíhá kontrola kvality, jaká zdrojová data AI využívá, jak se měří přínos a jak se nové řešení dostane do každodenní praxe lidí.

Bez zodpovězení těchto otázek se AI bude efektivně nasazovat velmi obtížně.

Bez vedení shora AI zůstává roztříštěná

Výzkum také potvrzuje, že úspěšné firmy nasazují AI se silnější podporou nejvyššího vedení. AI high performers jsou třikrát častěji přesvědčeni, že jejich seniorní vedení skutečně AI agendu vlastní a dlouhodobě ji podporuje.

To neznamená jen podepsat strategii nebo oznámit AI iniciativu na town hallu. Znamená to aktivní zapojení vedení, pravidelné rozhodování o prioritách, financování, přesměrování rozpočtů a také osobní příklad v používání AI.

AI transformace se nechová jako běžný IT projekt. Pokud ji vedení přenechá jednotlivým týmům, vzniknou desítky izolovaných projektů bez skutečného dopadu. Uchopí-li ji jako strategickou prioritu, může se stát páteří širší proměny firmy.

Dopad na pracovní místa nebude jednoduchý příběh

Často se mluví o tom, že AI bude nahrazovat práci. Výzkum ale ukazuje složitější obraz.

Největší skupina respondentů, 43 %, očekává, že AI v příštím roce nebude mít zásadní dopad na celkový počet zaměstnanců jejich organizace. 32 % očekává pokles o 3 % nebo více. Naopak 13 % očekává růst o 3 % nebo více.

Současně ale firmy dál nabírají lidi právě do AI rolí. Větší organizace častěji přijímaly například AI datové vědce, datové inženýry, machine learning inženýry, software inženýry nebo AI produktové manažery.

AI tedy nebude měnit jen počet lidí, ale především skladbu dovedností. Některé činnosti se zautomatizují, jiné se promění a některé role naopak získají na významu. Firmy tak nebudou řešit jen otázku počtu zaměstnanců, ale hlavně to, jaké schopnosti budou v novém způsobu práce skutečně potřeba.

Rizika rostou spolu s využitím AI

Čím více firmy AI používají, tím více se setkávají i s jejími riziky. 51 % respondentů z organizací využívajících AI uvádí, že jejich firma zažila alespoň jeden negativní důsledek. Nejčastěji šlo o nepřesnost výstupů AI, kterou uvedlo 30 % respondentů.

Právě nepřesnost je také rizikem, které firmy nejčastěji aktivně řeší. Vedle toho se zaměřují na kyberbezpečnost, regulatorní compliance, ochranu duševního vlastnictví a soukromí.

Zajímavé je, že firmy s největšími přínosy z AI zároveň častěji hlásí i negativní zkušenosti. To nemusí znamenat, že AI používají hůř. Spíše ji používají intenzivněji, ve více oblastech a často v citlivějších procesech. Mají tedy větší expozici vůči rizikům, ale zároveň je také aktivněji řídí.

Ambiciózní AI agenda potřebuje stejně ambiciózní governance. Bez jasných pravidel, kontrol a odpovědností se AI škáluje jen těžko.

Doporučení pro management

Rok 2025 ukazuje, že AI už se ve firmách zabydlela. Otázka dnes nezní, jestli organizace AI používají, ale zda ji používají tak, aby měnila výkon celé firmy.

Rozdíl udělá ochota investovat čas a úsilí do změny způsobu práce. Úspěšnější firmy berou AI jako součást širší byznysové transformace.

Úkolem managementu tedy je posunout AI z fáze nadšených experimentů do fáze řízené změny. Vybrat prioritní oblasti a propojit je s měřitelnou hodnotou, upravit procesy, nastavit pravidla a zapojit lidi napříč organizací.

Chcete zjistit, kde může AI přinést měřitelnou hodnotu právě ve Vaší firmě?

Spojte se s Martinem Valáškem a proberte, jak posunout AI z jednotlivých pilotů do funkčního řešení zapojeného do každodenních procesů.

Zdroj: výzkum „The state of AI in 2025: Agents, innovation, and transformation“, QuantumBlack, AI by McKinsey / McKinsey & Company. Online průzkum probíhal od 25. června do 29. července 2025 mezi 1 993 respondenty ze 105 zemí.