Evidence tržeb (EET 2.0) se vrací: povinnost míří na poplatníky daně z příjmů – a za určitých okolností i na nerezidenty

Co balíček obsahuje

Stěžejní částí návrhu je samotná evidence tržeb. Doprovodné novely se dotýkají zákona o daních z příjmů, zákona o DPH a dále zákonů o Finanční a Celní správě ČR. Balíček tedy nezasahuje jen do EET, ale i do daně z příjmů a DPH. Těmto novelám se budeme věnovat v příštích článcích.

Kdo a co se eviduje

Evidenci podléhají poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob a předmětem jsou tržby uskutečněné na území ČR. Evidují se především platby vznikající při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně (tzv. kontaktní platby) – typicky hotovost, platba kartou, QR platba, virtuální aktivum, šek či směnka – pokud zakládají rozhodný příjem, tedy příjem z podnikání. Tržbu je třeba zaevidovat nejpozději při jejím uskutečnění zasláním datové zprávy správci daně, autentizované certifikátem získaným přes daňovou informační schránku (DIS+). Oproti původní úpravě návrh podle Ministerstva financí nezavádí povinnost vystavovat a tisknout účtenky.

Výjimky

Návrh počítá s řadou výjimek – z evidence jsou vyňaty mimo jiné tržby vybraných veřejnoprávních subjektů a finančních institucí, drobné vedlejší činnosti veřejně prospěšných poplatníků, hromadná a letecká doprava, poštovní služby, hazardní hry či prodejní automaty. Součástí je i zvláštní režim (tzv. EET OFF) pro podnikatele v 1. pásmu paušální daně s ročními příjmy do 1 mil. Kč, kteří se mohou rozhodnout tržby neevidovat (a to za tzv. přirážku).

Dopad na daňové nerezidenty

Povinnost je navázána na postavení poplatníka daně z příjmů, nikoli na daňové rezidentství. Daňový nerezident, který v ČR vykonává podnikatelskou činnost a dosahuje příjmů ze zdrojů na území ČR – typicky prostřednictvím stálé provozovny – může být ve vztahu k těmto příjmům poplatníkem české daně z příjmů. Přijímá-li v souvislosti s touto činností evidované kontaktní platby na území ČR, může mu evidenční povinnost vzniknout. Návrh na přeshraniční situace pamatuje: evidovanou tržbou není platba, kterou je poplatník povinen evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, s nímž má ČR smlouvu o výměně srovnatelných informací. Nerezidenti by proto měli posoudit jak vznik povinnosti, tak možnost jejího vyloučení.

Sankce, účinnost, harmonogram prací a doporučení

Za maření evidence nebo nezaslání datové zprávy hrozí pokuta až 500 000 Kč; působnost vykonává Finanční správa, kontrolovat a pokutovat na místě může i Celní správa. Oproti původnímu systému EET by však neplnění těchto povinností nemělo vést k uzavíráním obchodních prostorů či pozastavování obchodní činnosti. Zákon má podle návrhu nabýt účinnosti 1. ledna 2027, přičemž s lednem 2027 se počítá jako se zkušebním režimem. Pokud se týká harmonogramu prací, tak technická dokumentace pro vývojáře pokladních systémů má být zveřejněna v polovině června 2026, testovací prostředí pak od 1. července 2026. Funkce EET 2.0 v prostředí DIS+ včetně generování certifikátů by měly být dostupné od 1. listopadu 2026 a aplikace MOJE EET od 1. prosince 2026.

Dotčení poplatníci by si měli včas zmapovat provozovny a pokladní systémy a zajistit certifikáty přes DIS+; nerezidentům doporučujeme ověřit, zda jejich příjmy zakládají rozhodný příjem a zda lze využít uvedené vynětí. Jelikož jde zatím o vládní návrh projednávaný v Poslanecké sněmovně, může se výsledné znění ještě změnit; vývoj sledujeme.