Tribunál EU: Odpočet DPH lze uplatnit, pokud je daňový doklad k dispozici při podání přiznání

Tribunál Evropské unie rozhodl dne 11. února 2026 ve věci T‑689/24, která se dotýká každodenní praxe daňových subjektů, kteří jsou plátci DPH. Rozhodnutí se zabývá otázkou, zda správce daně může nutit daňové subjekty, jež jsou plátci daně, odkládat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění do dalšího měsíce jen proto, že daňový doklad dorazil až na začátku následujícího měsíce. Odpověď soudu je jasná: Pokud máte daňový doklad v ruce v momentě podání daňového přiznání, nárok na odpočet můžete uplatnit.

Spor o „opožděný“ daňový doklad

Případ vznikl v Polsku a týkal se daňového subjektu – osoby registrované k dani v Polsku, který obchoduje s plynem a elektřinou. V praxi docházelo k situacím, kdy daňový subjekt nakoupil plyn či elektřinu v jednom měsíci (např. v lednu), ale daňový doklad od dodavatele obdržel až na začátku měsíce následujícího (např. v únoru). Klíčové však bylo, že tento daňový doklad obdržel ještě předtím, než musel podat daňové přiznání za měsíc nákupu (tedy před termínem pro podání lednového přiznání).

Polský správce daně, opírající se o vnitrostátní zákon o DPH, však odmítl uznat nárok na odpočet za leden s odůvodněním, že nárok lze uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy daňový subjekt fyzicky obdržel daňový doklad. Daňový subjekt tak dle výkladu správce daně měl čekat s odpočtem až do podání daňového přiznání za následující zdaňovací období, tedy únor, přestože v době podání původního přiznání za zdaňovací období leden již měl daňový doklad k dispozici.

Daňový subjekt se bránil s tvrzením, že takový postup odporuje právu EU, protože bezdůvodně odkládá jeho nárok na odpočet daně a nutí ho dočasně „úvěrovat“ stát, což narušuje neutralitu DPH.

Rozhodnutí Tribunálu – Neutralita má přednost před formalismem

Tribunál se přiklonil na stranu daňového subjektu a konstatoval, že polská právní úprava je v rozporu se směrnicí o DPH. Ve své argumentaci soud zdůraznil několik zásadních principů:

• Vznik nároku vs. jeho uplatnění

Soud zdůraznil rozdíl mezi vznikem nároku a jeho uplatněním. Nárok na odpočet vzniká již v okamžiku vzniku daňové povinnosti, zpravidla při dodání zboží nebo poskytnutí služby. Nárok na odpočet je základním právem daňového subjektu a je podstatným prvkem mechanismu DPH. Držení daňového dokladu představuje pouze formální podmínku k uplatnění tohoto práva, nikoliv důvod ke změně okamžiku jeho vzniku. Má-li tedy daňový subjekt daňový doklad k dispozici v době, kdy podává daňové přiznání, formální podmínka je splněna.

• Zásada daňové neutrality

Soud zároveň připomněl zásadu daňové neutrality. Smyslem mechanismu DPH je nezatěžovat ekonomickou činnost daňových subjektů daní z přidané hodnoty. Odklad nároku na odpočet do dalšího období, přestože jsou podmínky splněny, znamená nepřiměřené a dočasné zatížení daňového subjektu.

• Odlišení od starší judikatury

Polské daňové orgány se snažily hájit svůj postup odkazem na starší rozsudek Soudního dvora (Terra Baubedarf-Handel). V něm soud dříve rozhodl, že odpočet nelze uplatnit bez daňového dokladu. Tribunál však nyní jasně vysvětlil rozdíl – ve starším rozsudku daňový subjekt neobdržel daňový doklad do doby podání daňového přiznání. V tomto případě však daňový subjekt daňový doklad fyzicky měl ještě předtím, než přiznání podal.

Argument boje proti daňovým únikům neobstál

Polský správce daně rovněž argumentoval článkem 273 směrnice o DPH, který umožňuje členským státům zavést přísnější opatření v boji proti daňovým únikům. Dle Tribunálu však riziko podvodu nehrozí, pokud má daňový subjekt řádný daňový doklad v okamžiku podání přiznání, a správce daně má tak možnost transakci ověřit.

Závěr a dopady pro praxi

Rozsudek stanovil, že členské státy nemohou daňovým subjektům odepřít uplatnění odpočtu DPH v období uskutečnění plnění, pokud obdrží daňový doklad sice později, ale stále před termínem pro podání daňového přiznání za toto období.

V českém daňovém prostředí bude nyní zásadní, jakým způsobem na tento rozsudek Tribunálu EU zareaguje český správce daně a zda případně vyvolá potřebu úpravy § 73 zákona o DPH. Český správce daně se k věci dosud nevyjádřil, a proto není zřejmé, zda bude závěry unijní judikatury akceptovat bez výhrad, nebo zda se daňové subjekty budou muset v některých případech domáhat svých práv prostřednictvím správních či soudních řízení.

Rozhodnutí potvrzuje, že daňový subjekt se může za určitých podmínek dovolávat přímého účinku směrnice o DPH, která má v případě rozporu přednost před národními pravidly.

Pokud řešíte podobnou situaci nebo si nejste jistí správným postupem u odpočtu DPH, rádi s Vámi projdeme konkrétní okolnosti a doporučíme řešení.