Změny ve mzdové oblasti v roce 2026

Rok 2026 přináší do mzdové, daňové a HR oblasti řadu změn, které se u zaměstnavatelů projeví nejen ve výpočtech mezd, ale také v interních procesech a povinnostech. Kromě zvýšení minimální mzdy a úprav daňových a pojistných limitů se jedná například o nové režimy v oblasti pracovních dohod, změny ve zdanění odměn členů orgánů, úpravu pravidel pro služební vozidla či digitalizaci vybraných pracovněprávních agend.

V článku shrnujeme klíčové změny účinné od roku 2026 a upozorňujeme na oblasti, které si zaslouží zvýšenou pozornost zaměstnavatelů.

• Minimální mzda a průměrná mzda
• Zaměstnanecké benefity
• Dohody konané mimo pracovní poměr
• Cestovní náhrady a práce na dálku
• Srážky ze mzdy a transparentní odměňování
• Povinný podíl a povinný příspěvek na spoření na stáří
• Elektronické ohlašování pracovních úrazů od roku 2026

Minimální mzda a její návaznosti

Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvyšuje na 22 400 Kč měsíčně, tedy 134,40 Kč za hodinu při stanovené týdenní pracovní době.

Minimální mzda ovlivňuje mimo jiné minimální odvody na zdravotní pojištění, hranici pro vznik nároku na daňový bonus, limity pro osvobození důchodů od daně i výpočet nezabavitelných částek při srážkách ze mzdy. Její růst se proto promítá do mzdových výpočtů napříč celým systémem.

V soukromém sektoru zůstává minimální mzda jediným zákonným mzdovým minimem. Ve státní a veřejné sféře nadále platí čtyři skupiny zaručeného platu podle náročnosti vykonávané práce.

Průměrná mzda, daně a odvody

Pro rok 2026 je stanovena průměrná mzda ve výši 48 967 Kč, která slouží jako základ pro výpočet celé řady daňových a pojistných limitů.

• Sazba daně z příjmů fyzických osob: vyšší 23% sazba se uplatní u měsíčních příjmů nad 146 901 Kč (příjmy pod tuto částku jsou zdaněny sazbou 15%).
• Sociální pojištění: maximální roční vyměřovací základ se zvyšuje na 2 350 416 Kč. Příjmy nad tuto hranici již sociálnímu pojištění nepodléhají.
• Zdravotní pojištění: minimální vyměřovací základ odpovídá nové minimální mzdě, minimální měsíční pojistné (zaměstnance či OBZP) činí 3 024 Kč.

Zaměstnanecké benefity

Změny se dotýkají i oblasti zaměstnaneckých benefitů. Daňové osvobození nepeněžních zdravotních benefitů se pro rok 2026 zvyšuje až do výše 48 967 Kč ročně, tedy do úrovně průměrné mzdy. U ostatních nepeněžních benefitů, typicky v oblasti sportu, kultury či rekreace, činí limit 24 483,50 Kč ročně.

Maximální částka příspěvku na stravování osvobozeného od daně činí 129,50 Kč za směnu. Tato částka odpovídá 70 % horní hranice stravného pro časové pásmo 5–12 hodin. 

Dohody konané mimo pracovní poměr

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo sdělení kterým stanovuje novou výši částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění při práci na dohodu o provedení práce. Od 1. ledna 2026 se tato částka zvyšuje na 12 000 Kč.

Cestovní náhrady a práce na dálku

Pro rok 2026 stanovuje vyhláška MPSV sazby tuzemského stravného, sazby základní náhrady za 1 km jízdy a ceny pohonných hmot následovně:

Tuzemské stravné 2026:

• 5 až 12 hodin – 155 až 185 Kč
• 12 až 18 hodin – 236 až 284 Kč
• více než 18 hodin – 370 až 442 Kč

Sazba základní náhrady za 1km jízdy pro osobní automobily v roce 2026 činí 5,90 Kč/km.

Ceny pohonných hmot pro rok 2026:

• benzín 95 oktanů – 34,70 Kč/l
• benzín 98 oktanů – 39 Kč/l
• motorová nafta – 34,10 Kč/l
• 1 kilowatthodina elektřiny – 7,20 Kč

Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku:

• 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.

Srážky ze mzdy

Od roku 2026 se mění způsob výpočtu nezabavitelné částky při srážkách ze mzdy. Nově se vychází z kombinace životního minima, normativního nájemného a paušální částky na energie.

Nezabavitelná částka činí 14 101,50 Kč na povinného a 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu. Změna metodiky se neuplatní pouze jednorázově, ale má dopad na všechny případy, kde jsou srážky ze mzdy uplatňovány dlouhodobě, a promítá se do jejich pravidelného přepočtu.

Transparentní odměňování

Rok 2026 přináší nové povinnosti v oblasti transparentního odměňování vyplývající z evropské legislativy. Ty se týkají zejména informování uchazečů o mzdových podmínkách, práva zaměstnanců na informace o odměňování a reportingu rozdílů v odměňování u větších zaměstnavatelů.

Pro zaměstnavatele to znamená nutnost věnovat pozornost nejen výši mezd, ale také jejich struktuře, nastavení vnitřních pravidel a schopnosti mzdová rozhodnutí srozumitelně odůvodnit.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost plnit tzv. povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Povinnost lze splnit přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, náhradním plněním formou odběru výrobků nebo služeb, případně odvodem do státního rozpočtu.

Od roku 2025 došlo k zásadní změně ve výpočtu částky náhradního odvodu. Dosavadní jednotný koeficient 2,5, kterým se násobila průměrná mzda v národním hospodářství, byl nahrazen diferencovaným systémem koeficientů, který se nově odvíjí od skutečného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením.

Nově se při výpočtu náhradního odvodu uplatní tyto koeficienty:

• koeficient 1 – pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň 3% osob se zdravotním postižením,
• koeficient 2 – pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň 1%, ale méně než 3% osob se zdravotním postižením,
• koeficient 3,5 – pokud zaměstnavatel zaměstnává méně než 1% osob se zdravotním postižením.

Další významnou změnou je omezení rozsahu náhradního plnění. Zaměstnavatelé poskytující náhradní plnění mohou nově poskytnout plnění maximálně do výše 14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, a to za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, kterého zaměstnávali v předchozím roce. Dříve bylo možné poskytnout náhradní plnění až do 28násobku průměrné mzdy.

Ačkoli se tyto změny uplatňují již při plnění povinného podílu za rok 2025, jejich praktický dopad se projeví při vypořádání povinnosti v roce 2026, zejména při výpočtu a úhradě případného náhradního odvodu.

Povinný příspěvek na spoření na stáří u rizikových profesí

Od 1. ledna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost hradit příspěvek na spoření na stáří zaměstnancům vykonávajícím práci zařazenou do třetí kategorie rizika.

Příspěvek vzniká za měsíce, kdy zaměstnanec odpracuje alespoň 3 směny v rizikové práci. V těchto případech odvádí zaměstnavatel 4% z vyměřovacího základu pro sociální zabezpečení na zákonem vymezené produkty spoření na stáří, tedy penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření.

Součástí právní úpravy je rovněž informační povinnost zaměstnavatele. Zaměstnanci musí být o existenci příspěvku a o podmínkách jeho uplatnění informováni ještě před zahájením výkonu rizikové práce. U zaměstnanců, kteří tuto práci vykonávali již před účinností nové úpravy, bylo nutné informaci poskytnout nejpozději do 15. ledna 2026.

Elektronické ohlašování pracovních úrazů od roku 2026

Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Od tohoto data dochází ke změně v oblasti ohlašování pracovních úrazů, kdy zaměstnavatelé jsou nově povinni oznamovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech výhradně elektronicky, a to prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.